Tužka
Tužka je psací a kreslící nástroj, který jako psací materiál používá tuhu, směs grafitu a jílu. Nejčastěji je tuha uložená v dřevěném pouzdře (obyčejná tužka), případně tužka umožňuje vysouvání výměnné tuhy (verzatilka, mikrotužka). V širším významu může označovat i další obdobné psací potřeby (např. propisovací tužka).
Kreslení či psaní probíhá odíráním tuhy o podložku. Na stejném principu je založena i pastelka, která má tuhu barevnou a primárně je určena ke kreslení. Nejznámějším českým výrobcem je Koh-i-noor Hardtmuth, v zahraničí patří mezi významné výrobce např. švýcarský Caran d'Ache.
K ostření hrotu tužky se používá nůž či ořezávátko. K finální úpravě špičky se používá brousítko s brusným papírem nebo tzv. hrotítko. Nakreslenou stopu lze odstraňovat mazací gumou, kterou může být opatřen konec tužky.
Historie tužky[editovat | editovat zdroj]
Předchůdcem tužky byla od starověku užívaná stříbrná nebo olověná tyčinka. Rozmach používání grafitu nastal až v 16. století, kdy bylo v Anglii v Jezerní oblasti (Lake District) u vesnice Borrowdale objeveno bohaté ložisko kvalitního grafitu. Anglie vývoz grafitu zakázala, proto měla na výrobu tužek monopol. V jiných zemích nebyla ložiska tak kvalitní, aby anglickou tužku ohrozila.
Tužku v dnešní podobě vynalezli na konci 18. století nezávisle na sobě Rakušan Josef Hardtmuth a Francouz Nicolas-Jacques Conté. Čistý grafit byl nahrazen směsí rozemletého grafitu s jílem (hlínou) vypálenou v peci. To umožnilo vyrábět tužky s různou tvrdostí. Tak došlo v 19. století ke všeobecnému rozšíření tužek, vyráběných mj. v Hardtmuthem založené továrně Koh-i-noor, kterou jeho syn Carl roku 1848 přesunul z Vídně do Českých Budějovic.
Výroba tužek[editovat | editovat zdroj]
Základní etapy výroby jsou:
- Materiály – Většina tužek je vyrobena ze dřeva nebo plastu. Dřevěné tužky se vyrábějí z různých dřev jako je lípa, olše či smrk. Lepší druhy tužek ze dřeva cedru. Grafity či tak zvané tuhy, které tvoří jádro tužky, jsou vyrobeny z jílu a grafitového prachu.
- Tvarování dřeva nebo plastu – Dřevo je buď vyřezáváno do požadovaného tvaru, nebo se plastové trubice tvarují pomocí extruzního procesu. Následně jsou tyto polotovary řezány na krátké kusy, což připravuje cestu pro další kroky výroby.
- Příprava grafitů – Grafity jsou vytvořeny smícháním grafitového prachu s jílem a vodou. Tato směs je pak vytvarována do potřebného tvaru a velikosti.
- Montáž – Jádro tužky (grafit) je umístěno do středu dřevěného nebo plastového obalu. Přesný postup se liší podle výrobce, ale většinou zahrnuje lepení nebo upínání.
- Lakování a tisk – Tužky mohou být lakovány nebo tištěny s různými vzory, značkami nebo informacemi. Tato fáze přidává estetický prvek a zároveň chrání povrch tužky.
- Broušení:
Konečná fáze zahrnuje broušení tužky, aby získala ostrý hrot. To může být provedeno ručně nebo pomocí automatických strojů.
Celý proces výroby tužek kombinuje tradiční a moderní technologie, což umožňuje masovou produkci těchto běžných psacích potřeb. Výrobní postupy mohou být u jednotlivých výrobců odlišné.
Tvrdost tužek[editovat | editovat zdroj]
Evropský systém[editovat | editovat zdroj]
Evropský systém užívá kombinace písmen H (hard - tvrdý), F (firm - pevný) a B (black - černý). Tento standard označování gradací systémem číslic a písmeny H a B a event. F, má původ ve firmě Koh-i-noor Hardtmuth u tužky pod označením 1500. „H“ značí HARDTMUTH, „B“ Budějovice a speciální střední gradace „F“ značí Franz Hardtmuth, což je vynálezce moderní technologie umožňující výrobu grafitové tužky ve škále gradací.
| 9H | 8H | 7H | 6H | 5H | 4H | 3H | 2H | H | F | HB | B | 2B | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 9B |
| Nejtvrdší | → | Střední | → | Nejměkčí | |||||||||||||||
Nejměkčí tuha je 8B (9B už je přírodní grafit), nejtvrdší tuha je 10H.
Americký systém[editovat | editovat zdroj]
Americký systém značení užívá jen čísla. Přibližné srovnání podává následující tabulka.
| odstín | USA | Evropa | |
| #1 | = | B | |
| #2 | = | HB | |
| #2 ½ * | = | F | |
| #3 | = | H | |
| #4 | = | 2H |
* Někdy jsou k vidění i hodnoty 2 4/8, 2.5, 2 5/10, z důvodů patentové ochrany označení
| kvalitní | obyčejné | kvalitní | obyčejné | kvalitní | obyčejné |
|---|---|---|---|---|---|
| 10H | F | 3 | B | 2 1/4 | |
| 9H | 9 | HB | 2 1/2 | 2B | 2 |
| 8H | 8 | 3B | 1 1/2 | ||
| 7H | 7 | 4B | 1 | ||
| 6H | 6 | 5B | 0 | ||
| 5H | 5 1/2 | 6B | 00 | ||
| 4H | 5 | 7B | |||
| 3H | 4 1/2 | 8B | |||
| 2H | 4 | 9B | |||
| H | 3 1/2 |
Jiné typy tužek[editovat | editovat zdroj]
Pro speciální použití se vyrábí i jiné typy tužek. Liší se velikostí, tvrdostí nebo barevností tuhy, jsou určeny pro zvláštní povrchy apod.
Příklady:
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KAŠPAR, Jaroslav. Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím. 2. vyd. Praha: SPN, 1979. s. 32n.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tužka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo tužka ve Wikislovníku- Jak se co dělá – Tužky
