Tužka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrot tužky

Tužka je psací a kreslící nástroj, který jako psací materiál používá tuhu, směs grafitu a jílu. Nejčastěji je tuha uložená v dřevěném pouzdře (obyčejná tužka), případně tužka umožňuje vysouvání výměnné tuhy (verzatilka, mikrotužka). V širším významu může označovat i další obdobné psací potřeby (např. propisovací tužka).

Kreslení či psaní probíhá odíráním tuhy o podložku. Na stejném principu je založena i pastelka, která má tuhu barevnou a primárně je určena ke kreslení. Nejznámějším českým výrobcem je Koh-i-noor Hardtmuth, v zahraničí patří mezi významné výrobce např. švýcarský Caran d'Ache.

K ostření hrotu tužky se používá nůž či ořezávátko. K finální úpravě špičky se používá brousítko s brusným papírem nebo tzv. hrotítko. Nakreslenou stopu lze odstraňovat mazací gumou, kterou může být opatřen konec tužky.

Historie tužky[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem tužky byla od starověku užívaná stříbrná nebo olověná tyčinka. Rozmach používání grafitu nastal až v 16. století, kdy bylo v Anglii v Jezerní oblasti (Lake District) u vesnice Borrowdale objeveno bohaté ložisko kvalitního grafitu. Anglie vývoz grafitu zakázala, proto měla na výrobu tužek monopol. V jiných zemích nebyla ložiska tak kvalitní, aby anglickou tužku ohrozila.

Tužku v dnešní podobě vynalezli na konci 18. století nezávisle na sobě Rakušan Josef Hardtmuth a Francouz Nicolas-Jacques Conté. Čistý grafit byl nahrazen směsí rozemletého grafitu s jílem (hlínou) vypálenou v peci. To umožnilo vyrábět tužky s různou tvrdostí. Tak došlo v 19. století ke všeobecnému rozšíření tužek, vyráběných mj. v Hardtmuthem založené továrně Koh-i-noor, kterou jeho syn Carl roku 1848 přesunul z Vídně do Českých Budějovic.

Výroba tužek[editovat | editovat zdroj]

Schema výroby tužek (Grafo, Č. Budějovice, 1927)

Základní etapy výroby jsou:

  • Materiály – Většina tužek je vyrobena ze dřeva nebo plastu. Dřevěné tužky se vyrábějí z různých dřev jako je lípa, olše či smrk. Lepší druhy tužek ze dřeva cedru. Grafity či tak zvané tuhy, které tvoří jádro tužky, jsou vyrobeny z jílu a grafitového prachu.
  • Tvarování dřeva nebo plastu – Dřevo je buď vyřezáváno do požadovaného tvaru, nebo se plastové trubice tvarují pomocí extruzního procesu. Následně jsou tyto polotovary řezány na krátké kusy, což připravuje cestu pro další kroky výroby.
  • Příprava grafitů – Grafity jsou vytvořeny smícháním grafitového prachu s jílem a vodou. Tato směs je pak vytvarována do potřebného tvaru a velikosti.
  • Montáž – Jádro tužky (grafit) je umístěno do středu dřevěného nebo plastového obalu. Přesný postup se liší podle výrobce, ale většinou zahrnuje lepení nebo upínání.
  • Lakování a tisk – Tužky mohou být lakovány nebo tištěny s různými vzory, značkami nebo informacemi. Tato fáze přidává estetický prvek a zároveň chrání povrch tužky.
  • Broušení:

Konečná fáze zahrnuje broušení tužky, aby získala ostrý hrot. To může být provedeno ručně nebo pomocí automatických strojů.

Celý proces výroby tužek kombinuje tradiční a moderní technologie, což umožňuje masovou produkci těchto běžných psacích potřeb. Výrobní postupy mohou být u jednotlivých výrobců odlišné.

Tvrdost tužek[editovat | editovat zdroj]

Evropský systém[editovat | editovat zdroj]

Evropský systém užívá kombinace písmen H (hard - tvrdý), F (firm - pevný) a B (black - černý). Tento standard označování gradací systémem číslic a písmeny H a B a event. F, má původ ve firmě Koh-i-noor Hardtmuth u tužky pod označením 1500. „H“ značí HARDTMUTH, „B“ Budějovice a speciální střední gradace „F“ značí Franz Hardtmuth, což je vynálezce moderní technologie umožňující výrobu grafitové tužky ve škále gradací.

9H 8H 7H 6H 5H 4H 3H 2H H F HB B 2B 3B 4B 5B 6B 7B 8B 9B
Nejtvrdší Střední Nejměkčí

Nejměkčí tuha je 8B (9B už je přírodní grafit), nejtvrdší tuha je 10H.

Americký systém[editovat | editovat zdroj]

Americký systém značení užívá jen čísla. Přibližné srovnání podává následující tabulka.

odstín USA Evropa
#1 = B
#2 = HB
#2 ½ * = F
#3 = H
#4 = 2H

* Někdy jsou k vidění i hodnoty 2 4/8, 2.5, 2 5/10, z důvodů patentové ochrany označení

kvalitní obyčejné kvalitní obyčejné kvalitní obyčejné
10H F 3 B 2 1/4
9H 9 HB 2 1/2 2B 2
8H 8 3B 1 1/2
7H 7 4B 1
6H 6 5B 0
5H 5 1/2 6B 00
4H 5 7B
3H 4 1/2 8B
2H 4 9B
H 3 1/2

Jiné typy tužek[editovat | editovat zdroj]

Pro speciální použití se vyrábí i jiné typy tužek. Liší se velikostí, tvrdostí nebo barevností tuhy, jsou určeny pro zvláštní povrchy apod.

Příklady:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAŠPAR, Jaroslav. Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím. 2. vyd. Praha: SPN, 1979. s. 32n.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]