Kontinent

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa světa se šesti barevně odlišenými kontinenty (Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie, Antarktida)

Kontinent (z latinského contineō, -ēre, což znamená držím pohromadě) je rozsáhlá souvislá pevninská masa na povrchu Země.

Definice kontinentu neexistuje. Různé vědní obory, příp. kultury definují kontinent různě. Obecně uznávané[zdroj?] charakteristiky kontinentu jsou:

Český Zeměpisný slovníček uvádí: Kontinent, pevnina – rozlehlá a souvislá část souše obklopená světovým oceánem. Kontinenty jsou tvořeny pevninským typem zemské kůry. Někdy rozlišujeme kontinent a světadíl, pak světadílem rozumíme oblast se samostatným historicko-geografickým vývojem (např. světadíl Evropa v rámci kontinentu Eurasie). Kontinentů rozlišujeme pět (Eurasie, Afrika, Amerika, Austrálie, Antarktida), světadílů sedm (Evropa, Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie, Antarktida).[1]

K pojmu kontinent uvádí prof. Petránek: „kontinenty – v geologickém smyslu pevniny včetně jejich podmořských okrajových částí sahajících přibližně k dolnímu konci kontinentálního úpatí. Rozsah kontinentů i jejich pozice se v průběhu geologických dob měnily.“[2]

Dvěma nejčastějšími otázkami jsou, mají-li se Evropa a Asie počítat odděleně, nebo jako Eurasie, a mají-li být Severní a Jižní Amerika považovány za samostatné kontinenty.[zdroj?] Matoucí může být i to, že v souvislosti s Amerikou se používá pojmů Střední Amerika a Latinská Amerika, které sice označují určité části Ameriky, ne však kontinenty.

Zpravidla se rozlišuje maximálně osm kontinentů: Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Antarktida, Oceánie, Zélandie a Evropa (řazeno podle rozlohy). Podle jiného přístupu se považuje za jeden kontinent Amerika, Eurasie, případně Eurafrasie. Podle jiného názoru existují čtyři nebo pět kontinentů (např. OSN).[zdroj?] Ve vědeckém prostředí se bere v úvahu šest kontinentů.[zdroj?]

Rozdělení světa na sedm kontinentů se obvykle vyučuje v západní a střední Evropě a v Severní Americe, zatímco rozdělení na šest kontinentů (spojená Eurasie) se vyučuje také v Severní Americe a dále ve východní Evropě a Jižní Americe či v Asii.[zdroj?]

Kontinenty jsou někdy děleny na subkontinenty, např. kontinent Amerika se subkontinenty Severní Amerika, Jižní Amerika; kontinent Eurasie se subkontinenty Evropa, Asie. Někdy se tak označuje Indie (indický subkontinent[3]).

Ostrovy jsou zpravidla „přiřazeny“ ke kontinentu, kterému jsou nejblíž. Austrálie a ostrovy v Tichém oceánu jsou někdy souhrnně označovány jako Australasie nebo Oceánie.

Systémy dělení kontinentů[editovat | editovat zdroj]

Mapa světa podle různého pojetí kontinentu: zeleně kontinent Amerika se subkontinenty Severní Amerika, Jižní Amerika × světle zelený kontinent Severní Amerika, tmavě zelený kontinent Jižní Amerika; žlutě Afrika; tmavočerveně kontinent Evropa, hnědočerveně kontinent Asie × odstínem červené barvy Eurasie se subkontinenty Evropa, Asie; fialově Austrálie, resp. Oceánie; modře Antarktida.

Kontinenty
Světadíly
Světadíly
Mapa světa s barevně odlišenými kontinenty
7 kontinentů     Severní Amerika     Jižní Amerika     Antarktida     Afrika     Evropa     Asie     Austrálie
6 kontinentů     Severní Amerika     Jižní Amerika     Antarktida     Afrika        Eurasie     Austrálie
6 kontinentů        Amerika     Antarktida     Afrika     Evropa     Asie     Austrálie
5 kontinentů        Amerika     Antarktida     Afrika        Eurasie     Austrálie
4 kontinenty        Amerika     Antarktida           Eurafrasie     Austrálie

Základní údaje o kontinentech[editovat | editovat zdroj]

Kontinent Rozloha (km²) Populace
(odhad 2018) 		% celkové
světové populace 		Hustota zalidnění
(ob./km²)
Asie 44 603 853 4 522 000 000 59,5 % 101,4
Amerika 42 549 000 1 002 000 000 13 % 23,5
Afrika 31 370 000 1 276 000 000 17 % 40,7
Antarktida 13 720 000 1 000 0,00002 % 0,00007
Evropa 10 180 000 740 000 000 10 % 72,7
Austrálie a Oceánie 8 500 000 41 000 000 0,5 % 4,8

Změny kontinentů[editovat | editovat zdroj]

Kontinenty se mění v čase, např. kvůli deskové tektonice. V geologických časových měřítcích dochází k přirozenému rozdělování a spojování kontinentů přesunem, zlomy a srážkami pevninských litosférických desek. Některé části kontinentů nově vznikají z oceánského dna, některé naopak zanikají subdukcí kontinentálních desek. Za vznik kontinentu patrně mohl původně impakt astronomického tělesa.[4]

Uvádí se, že minimálně dvakrát byly všechny části pevniny (nebo naprostá většina) spojené do tzv. superkontinentů. S jistou mírou spolehlivosti lze tento vývoj podle geologického záznamu vysledovat až k superkontinentu zvanému Rodinie před cca 800 až 1100 miliony let.[zdroj?]

Růst kontinentů v čase byl nerovnoměrný. Během posledních 3,7 miliardy let byly kontinenty stejně felzické (felzický je označení světlých minerálů, např. křemene, živců a foidů[5]) jako dnes, ale jejich růst nebyl kontinuální, byl epizodický. Každých 500 až 700 milionů let – za posledních 3,7 miliardy let – lze identifikovat nejméně šest období kontinentálního růstu.[6] Před 550 až 600 miliony let došlo také k významnému přiblížení kontinentů vzniklých postupným rozpadem Rodinie a možná i k jejich dočasnému spojení do superkontinentu Pannotie. Zatím posledním superkontinentem, mnohem spolehlivěji doloženým, byla před 200 až 300 miliony let Pangea, z ní rozpadem vznikly Laurasie (dala vznik Severní Americe a velké části Eurasie) a Gondwana (z níž pocházejí Jižní Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie a Indie).

Mackinderova teorie[editovat | editovat zdroj]

Britský geograf Halford Mackinder formuloval v první čtvrtině 20. století geopolitickou a strategickou teorii (tzv. Teorie Heartlandu), podle níž lze svět dělit do tří oblastí: (1) Evropa, Asie a Afrika tvoří tzv. Světový ostrov, (2) zbytek pevninské Evropy, pevninské Asie a severní Afrika tvoří tzv. Vnitřní půlměsíc, (3) Amerika, Austrálie a Japonsko tvoří tzv. Vnější půlměsíc. Mackinderův koncept Heartland považují někteří odborníci za „pravděpodobně nejvýznamnější myšlenku v dějinách geopolitiky“.[7]

Olympijská vlajka[editovat | editovat zdroj]

Olympijská vlajka má šest barev. Tvoří ji bílé pozadí a pět protínajících se kruhů uprostřed: modrý kruh, žlutý kruh, černý kruh, zelený kruh, červený kruh. Mezinárodní olympijský výbor uvádí, že žádný z kruhů nereprezentuje konkrétní kontinent. Pět kruhů sice představuje pět kontinentů spojených olympijskou myšlenkou, ale autor olympijské vlajky baron de Coubertin vnímal kruhy a barvy jako dva nezávislé symboly.

České akademické slovníky k výrazu kontinent[editovat | editovat zdroj]

Podle ASCS, SSČ a SSJČ je kontinent:

  • geograficky: část zemského povrchu vynořená nad hladinou oceánů, souvislá pevnina
  • geologicky: celý kontinentální blok
  • ve smyslu protikladu k Velké Británii: evropská pevnina.

Synonyma: světadíl, zemědíl (archaismus), pevnina, souš.
Přídavné jméno „kontinentální“ má význam „vnitrozemský, -á, -é“ (např. kontinentální podnebí).[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ VILÍMEK, Vít a kol. Zeměpisný slovníček: příručka pro střední školy. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1996. 55 s. ISBN 80-901942-6-5.
  2. ↑ PETRÁNEK, Jan. Kontinenty. In: PETRÁNEK, Jan et al. Geologická encyklopedie online [online]. [Praha]: Česká geologická služba, poslední úprava 06.12.2019, [cit. 16. 12. 2022]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?kontinenty
  3. ↑ STŘÍDA, Miroslav et al. Indický subkontinent: zeměpisné a historické panoráma. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. 517 s. Odborná literatura pro učitele.
  4. ↑ Evidence that giant meteorite impacts created the continents. In: Phys.org [online]. August 10, 2022 [cit. 14. 12. 2022]. Dostupné z: https://phys.org/news/2022-08-evidence-giant-meteorite-impacts-continents.html
  5. ↑ PETRÁNEK, Jan. Felzický. In: PETRÁNEK, Jan et al. Geologická encyklopedie online [online]. [Praha]: Česká geologická služba, poslední úprava 06.12.2019, [cit. 16. 12. 2022]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?felzicky
  6. ↑ GARÇON, Marion. Episodic growth of felsic continents in the past 3.7 Ga. S. eabj1807. Science Advances [online]. 2021-09-24. Roč. 7, čís. 39, s. eabj1807. Dostupné online. DOI 10.1126/sciadv.abj1807. (anglicky) 
  7. ↑ HOFFMANN, Nils. Renaissance der Geopolitik? Die deutsche Sicherheitspolitik nach dem Kalten Krieg. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften, 2012, s. 35. [Elektronická kniha.] ISBN 978-3-531-19434-9.
  8. ↑ Kontinent. In: Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., ©2008–2022 [cit. 14. 12. 2022]. Přístup z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=kontinent

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Bájné kontinenty a světy[editovat | editovat zdroj]

První kontinenty[editovat | editovat zdroj]

Ponořené kontinenty[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Tektonické desky
Velké Mapa tektonických desek
Malé
Světadíly
Jednotlivé kontinenty
Superkontinenty
Geologické superkontinenty
Historické kontinenty
Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: ↗ Arábie
↗ Madagaskar
↗ Indie
↗ Kongo ↓ ↗ Afrika → Afrika
↗ Patagonie ↓ ↗ Sibiř ↓ ↗ Atlantika → Jižní Amerika
Atlantika ↘ ↗ Západní Arábie ↓ ↗ Baltika ↘ ↗ Austrálie
Ur → Rodinie → Východní Gondwana → Protogondwana → Pannotie → Laurentie → Euramerika (Laurussie) → Pangea → Gondwana → Antarktida → Antarktida
Arktida → Nena ↗ ↘ Západní Gondwana → Protolaurasie ↗ ↘ Gondwana ↗ ↘ Laurasie → Laurentie → Severní Amerika
Baltika ↗ ↘ Baltika ↗ ↓ Avalonie ↘ Eurasie
↘ Laurentie ↗ ↓ Severní Čína
↘ Sibiř ↗ ↓ Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa ↘ Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kontinent&oldid=23498932“