Berneška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBerneška
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Podčeleďhusy (Anserinae)
Rodberneška (Branta)
Scopoli, 1769
Sesterská skupina
husa (Anser)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berneška (Branta) je rod ptáků z čeledi kachnovitých. Jsou velmi podobní husám (Anser), od nichž se liší tmavším zbarvením a černýma nohama. V současné době je rozlišováno šest druhů bernešek, v Česku byly zjištěny čtyři druhy.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Tradičně bylo rozlišováno pět druhů bernešek, podrobnější průzkumy však odhalily, že severoamerické populace tvoří dva samostatné druhy (viz Fylogeneze). Někdy bývá jako samostatný druh odlišován také aljašský poddruh bernešky tmavé (Branta bernicla nigricans), toto rozdělení však není zatím uznáváno. V rodu je tak v současné době rozlišováno těchto šest druhů:

Fylogeneze[editovat | editovat zdroj]

Rod Branta je velmi podobný rodu husa (Anser), od něhož se oddělil ve svrchním miocénu (před asi 5,5 milióny let). Oba rody se od sebe odlišují především pneumatizací furkuly, obecně jsou ale rozdíly na fosilních pozůstatcích minimální.[3]

Analýza mitochondriální DNA pomohla odhalit historii jednotlivých druhů v rámci rodu. V nearktické oblasti (Severní Amerika) se vyvinuly dvě linie, které si obě uchovaly primitivní vzhled šatu – menší berneška malá (B. hutchinsii) a větší berneška velká (B. canadensis). V pleistocénu se na území Severní Ameriky objevil druh Branta dickeyi. Fosilie tohoto ptáka byly objeveny v pleistocénních uloženinách na území amerického Marylandu.[4] Bernešky pocházející z mateřské populace bernešky malé se rozšířily dále na východ do oblasti Palearktidy (Grónsko, Špicberky, ostrovy severního Ruska), kde se z nich po izolaci vyvinula berneška bělolící (B. leucopsis) s výrazně odlišnou kresbou hlavy. Naopak bernešky pocházející z mateřské populace bernešky velké se před asi 890 tisíci let rozšířily na Havaj, kde se z nich po izolaci a ztrátě tažného chování vyvinuly nejméně tři samostatné druhy, z nichž dodnes přežívá jen berneška havajská (B. sandvicensis).[5]

Dříve spojované druhy – v popředí berneška malá, v pozadí berneška velká
Berneška havajská, poslední přežívající druh Havajských ostrovů
Branta

obří havajská berneška

B. hylobadistes

B. sandvicensis, berneška havajská

B. canadensis, berneška velká

B. hutchinsii, berneška malá

B. leucopsis, berneška bělolící

B. bernicla, berneška tmavá

B. ruficollis, berneška rudokrká

Anser, husa

Fosilní druhy[editovat | editovat zdroj]

Na Havajských ostrovech se při radiaci bernešek vyvinuly minimálně dva dnes již vymřelé druhy. Prvním byl nelétavý, vědecky dosud nepopsaný druh z ostrova Havaj, nazývaný „obří havajská berneška“, který dosahoval až čtyřnásobné velikosti oproti příbuzné, dodnes žijící bernešce havajské (B. sandvicensis). Tento druh byl od zbytku havajské populace izolován asi před 500 000 lety. Druhým fosilním druhem je Branta hylobadistes (havajsky nazývaný nene-nui), špatně létající velký druh z ostrova Maui, který byl vyhuben při kolonizaci ostrovů lidmi před zhruba 1 600 lety. Další nepopsané fosilní bernešky byly nalezeny na ostrovech Kauai a Oahu.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 20–21. 
  2. Branta hutchinsii (berneška aljašská) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  3. OLSON, Storrs L; JAMES, Helen H. Ornithological Monographs No. 45. Descriptions of thirty-two new species of birds from the Hawaiian Islands: Part I. Non-Passeriformes. Berkley, California: Ned K. Johnson, 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-01. S. 42-47.  Archivováno 1. 1. 2011 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. elibrary.unm.edu [online]. [cit. 2011-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. Helen F. James (2020). The Irvingtonian Avifauna of Cumberland Bone Cave, Maryland. Zootaxa, 4772(1): 111-131. doi: https://doi.org/10.11646/zootaxa.4772.1.4
  5. a b PAXINOS, E. E. et al. mtDNA from fossils reveals a radiation of Hawaiian geese recently derived from the Canada goose (Branta canadensis). Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 2002, roč. 99, s. 1399-1404. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31.  Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]